|
|
Ochrana osobnosti v médiích s přihlédnutím k judikatuře
Kozic, Juraj ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce pojednává o ochraně osobnosti člověka před neoprávněnými zásahy prostřednictvím médií. Toto téma je v dnešní informační společnosti nanejvýš aktuální. Cílem práce je poskytnout čtenáři základní informace o této problematice. Jádro práce tvoří zejména vymezení dvou základních lidských práv, konkrétně svobody projevu a práva na ochranu osobnosti. V praxi často dochází k jejich vzájemné kolizi, a proto se práce zaměřuje na proces jejich vzájemného vyvažování. Důraz je kladen zejména na vymezení kritérií, kterými se soudy řídí při rozhodování konkrétních případů s cílem přijmout nezávislé a spravedlivé rozhodnuti, a nalézt tak vzájemné hranice mezi ochranou osobnosti a svobodou projevu. Z tohoto důvodu je v práci věnována zvláštní pozornost rozhodovací činnosti soudů obecných, Ústavního soudu a také Evropského soudu pro lidská práva. Další významnou část práce tvoří popis právních prostředků, které má osoba dotčená na svých osobnostních právech vůči médiím. Hlavní pozornost je věnována nástrojům občanského a mediálního práva. Diplomová práce je členěna na šest kapitol. První kapitola obsahuje úvod do výše zmíněné problematiky. Druhá kapitola pojednává o základech všeobecného osobnostního práva, jmenovitě o jeho pramenech, subjektech, předmětu, omezení a odpovědnosti...
|
|
|
Ochrana osobnosti v civilním procesu
Bukovjanová, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Resume: Diplomová práce se zabývá problematikou všeobecného osobnostního práva fyzické osoby a jeho občanskoprávní ochranou, a to v nalézacím řízení v prvním stupni. Všeobecné osobnostní právo jakožto právo nerozlučně spjaté s každou fyzickou osobou je jedním ze základních lidských práv a jako takové je právem nezadatelným, nepromlčitelným, nezrušitelným, jakož i nezcizitelným. Ochrana osobnosti fyzické osoby je z toho důvodu obsažena nejen v samotném občanském zákoníku, jako základním soukromoprávním předpise ochrany osobnosti, ale i v ústavním pořádku České republiky, zejména v Listině základních práv a svobod, právě jako na regionální a mezinárodní úrovni ochrany základních lidských práv a svobod. Občanský zákoník vypočítává jednotlivá práva (oprávnění) plynoucí z ochrany osobnosti fyzické osoby pouze demonstrativně, a to tak, že do práva na ochranu osobnosti zahrnuje zejména právo na život a zdraví, právo na občasnou čest a lidskou důstojnost, právo na soukromí, právo na jméno a právo na projevy osobní povahy. Ochrana osobnosti je do značné míry dotvářena rozhodovací praxí soudů, a další osobnostní práva tak plynou právě z jejích závěrů. Škála občanskoprávních prostředků ochrany osobnosti fyzické osoby je poměrně široká. Ve své práci se zaměřuji na ochranu osobnosti prostřednictvím jednotlivých žalob o...
|
|
|
Ochrana osobnosti v mediálním právu
Brostík, Ondřej ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Ochrana osobnosti v mediálním právu Cílem této rigorózní práce je zhodnotit a analyzovat právní institut ochrany osobnosti, a to jednak z hlediska obecné občanskoprávní úpravy a jednak také z pohledu příslušných institutů z oblasti mediálního práva. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava ochrany osobnosti je z velké míry dotvářena rozhodovací praxí soudů je v této práci kladen důraz zejména na rozbor relevantní judikatury. S ohledem na budoucí rekodifikaci soukromého práva v České republice se práce věnuje také právní úpravě ochrany osobnosti "de lege ferenda". První část definuje a vymezuje základní pojmy, týkající se obecné právní úpravy ochrany osobnosti. Tato část práce podává komplexní výklad platné právní úpravy tohoto institutu obsažené v občanském zákoníku včetně popisu vztahů mezi jednotlivými pojmy a poukazuje také na některé otázky spojené se současnou právní úpravou. Ve druhé části se autor zaměřuje na problematiku mediálního práva a zejména pak na rozbor specifických institutů ochrany osobnostních práv, které jsou v mediálním právu obsaženy. Těmito instituty jsou zejména právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení. Další část práce je věnována podrobné analýze některých vybraných otázek ochrany osobnosti z pohledu judikatury soudů. Do těchto vybraných otázek byl zařazen konflikt práva na...
|
|
|
Občanskoprávní aspekty ochrany zdraví
Vopěnková, Zdenka ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou občanskoprávní aspekty ochrany zdraví. Jejím cílem je analýza stávající občanskoprávní úpravy práva na ochranu zdraví a její srovnání s právní úpravou v novém občanském zákoníku. Vzhledem k obsáhlosti tématu se práce nezabývá všemi aspekty dané problematiky, ale zaměřuje se zejména na některé v praxi nejvíce diskutované otázky. Přihlíží při tom nejen ke znění zákona a příslušné literatuře, ale zvláštní důraz je kladen zejména na související judikaturu. V některých pasážích je zohledňováno též vrcholné dílo evropské deliktní doktríny - Principles of European Tort Law (PETL). Obsah diplomové práce je rozdělen do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými aspekty tématu. První kapitola se zabývá mezinárodními a vnitrostátními prameny práva na ochranu zdraví. V druhé kapitole je popsán koncept práva na ochranu zdraví jako součást práva na ochranu osobnosti a charakterizován je také jeho předmět, obsah a subjekty. Kapitola tři je věnována neoprávněnému zásahu do práva na ochranu zdraví a jeho následkům. Kapitola čtyři se zaměřuje na občanskoprávní odpovědnost, předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu na zdraví a rovněž také na subjekty této odpovědnosti. Závěrečná kapitola se zabývá prostředky, které mohou být při neoprávněném zásahu do práva na ochranu zdraví...
|
|
| |
|
|
Ochrana osobnosti ve vztahu k médiím
Šedo, Jakub ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje střetům práva na ochranu osobnosti s činností médií, která reprezentuje výkon svobody projevu a práva na informace. Zaměřuje se především na zodpovězení otázek: jakým způsobem je osobnost fyzické osoby v našem právním řádu chráněna před neoprávněnými zásahy médií , co je považováno za přiměřený a co už za nepřiměřený zásah do osobnostních práv fyzické osoby a zda se fyzická osoba, do jejíchž osobnostních práv bylo médii neoprávněně zasaženo, může domoci dostatečného zadostiučinění za újmu, která jí byla tímto neoprávněným zásahem způsobena. Práce je rozdělena na šest částí. První částí je úvod, ve kterém je popsáno hlavní zaměření práce a formulovány otázky, kterými se práce zabývá. Druhá část je vyčleněna pro pojednání o všeobecné úpravě práva na ochranu osobnosti podle obecné úpravy obsažené v zákoně č. 40/1963 Sb., občanském zákoníku. Třetí část se zabývá způsoby ochrany osobnosti fyzické osoby, které jí poskytují normy mediálního práva obsažené v mediálních zákonech a nejčastějšími formami zásahů médií do osobnostních práv fyzických osob. Jelikož v průběhu tvorby této práce nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Je čtvrtá část této práce věnována úpravě práva na ochranu osobnosti obsažené v tomto zcela novém soukromoprávním kodexu. V páté části je...
|
|
|
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....
|
|
|
Morální a materiální satisfakce v občanském právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Ve své rigorózní práci bych chtěla čtenáře seznámit s institutem morální a materiální satisfakce v občanském právu. Tento fenomén, v souladu s neustálým rozvojem moderní demokratické společnosti, nabývá na stále větším významu. Ústředním bodem je ochrana hodnot osobnosti fyzické osoby. Tím se také zvyšuje úloha občanského práva při úpravě všeobecného osobnostního práva. Úvodní kapitoly jsou věnovány uvedení do problematiky ochrany osobnosti fyzické osoby. Vysvětluji zde základní pojmy této materie, jako je všeobecné osobnostní právo a jeho předmět a formy zadostiučinění, tedy morální a materiální satisfakce. Stěžejní část mé práce je věnována podrobnému výkladu ustanovení § 13 OZ, jež upravuje prostředky ochrany fyzické osoby před neoprávněnými zásahy do její osobnosti. Mým záměrem bylo podat komplexní pohled na tuto problematiku zaměřený na výklad pojmů, jejich uvedení do kontextu a širších souvislostí s důrazem na bohatou judikaturu soudů v této oblasti, abych čtenáři poskytla ucelený pohled na prostředky ochrany osobnosti fyzické osoby. K tomu se dále váže kapitola věnovaná škodě na zdraví a nároků s ní související. Institut imateriální újmy a s ním se pojící satisfakce je v českém právu upraven v několika zákonech, které jsou speciální úpravou k občanskému zákoníku. Proto jsem do své práce zařadila...
|
|
|
Soudní ochrana práva na ochranu zdraví a práva na příznivé životní prostředí se zaměřením na Ostravsko
Dziková, Kateřina ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Soudní ochrana práva na ochranu zdraví a příznivého životního prostředí se zaměřením na Ostravsko Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právními prostředky ochrany práva na ochranu zdraví a příznivého životního prostředí se zaměřením na Ostravsko. Cílem této práce je zmapovat soudní prostředky ochrany a zanalyzovat, zda tyto prostředky v souladu s jejich účelem zajišťují ochranu osob před zásahem do jejich práv a zájem veřejnosti na ochraně zdraví a životního prostředí. Hlavními metodami při zpracovávání této diplomové práce byla rešerše odborné právní literatury, judikatury českých i zahraničních soudů a právních předpisů. Následnou syntézou a analýzou nabytých informací a použitím výkladových metod jazykových, systematických, logických a teologických došlo k zobecnění hlavních i dílčích závěrů. Tato práce je rozdělena do úvodu a závěru a šesti hlavních kapitol, přičemž některé z nich jsou dále členěny na podkapitoly a jednotlivé body. První kapitola pojednává o ústavněprávních východiscích ochrany zdraví a příznivého životního prostředí. Druhá kapitola se pak zaměřuje současný stav životního prostředí na Ostravsku, jeho příčiny a nástroje směřující k jeho ochraně. Následující, třetí kapitola vymezuje jednotlivé právní nástroje a rozlišuje je podle toho, zda jsou veřejnoprávní, soukromoprávní, či smíšené...
|
|
|
Právní úprava fyzických osob v obecném zákoníku občanském a v současném občanském zákoníku
Stromšík, Jakub ; Šouša, Jiří (oponent)
Právní úprava fyzických osob v obecném zákoníku občanském a v současném občanském zákoníku Abstrakt Tato disertační práce porovnává právní úpravu fyzických osob v obecném zákoníku občanském z roku 1811 (ABGB) a českém občanském zákoníku z roku 2012, a to zejména úpravu tzv. pasivního statusu osoby v právním smyslu (tj. právní osobnosti). Jelikož redaktoři nového občanského zákoníku označují za základní obecný ideový zdroj rekodifikace vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937, který byl de facto modernizační revizí rakouského obecného zákoníku občanského, je při interpretaci občanského zákoníku z roku 2012 užitečné přihlížet k relevantním ustanovením ABGB, zohlednit historický původ těchto ustanovení a zároveň zkoumat, jak se jejich výklad vyvíjel v čase. Rakouští civilisté při aplikaci soukromého práva těží ze stability svého kodexu a mohou se zároveň opřít o více než dvousetletý doktrinální vývoj a rozsáhlou judikaturu. Česká právnická obec tuto výhodu nemá, a tak při aplikaci konkrétních ustanovení občanského zákoníku roste význam historického a komparativního výkladu právních norem. Tuto práci je tedy nutné vnímat jako příspěvek k diskuzi probíhající v právnické obci, jejímž cílem je dobrat se skutečného významu jednotlivých ustanovení a institutů občanského zákoníku. Aby bylo možné se vůbec věnovat...
|
host ::
RSS.